Dobrodružství v srdci vietnamské džungle: Jeskyně, řeky a spánek pod hvězdami
Ráno v šest jsme dorazili nočním vlakem z Hanoje do Dong Hoi. Před nádražím už čekal minibus, který nás odvezl do Easy Tiger Hostelu v Phong Nha – 40 kilometrů odtud. V hostelu jsme si dali snídani, holky šly koupit ponožky a pak už nás čekala cesta přes pohoří Da Deo do Tan Hoa. Na základně Oxalis jsme dostali vybavení – nepromokavé batohy, helmy, svítilny – a po instruktáži jsme vyrazili. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili na expedici, která se nám vryla do paměti navždy.
Prošli jsme kolem polí s burskými oříšky a vodními buvoly. Zajímavostí byly oplocené hrobečky žen, které pracovaly na polích – výraz úcty k jejich roli v rodině
Naše cesta pokračovala k řece Rao Nan, kde jsme se brodili vodou až po prsa. V dálce se tyčily hory a džungle – a my věděli, že tohle dobrodružství je teprve na začátku.
Jakmile jsme vystoupali po kamení na kopec, otevřel se před námi dechberoucí výhled na údolí Hung Ton. Cesta dolů byla dobře prošlapaná, ale příroda nám hned připomněla, že jsme v divočině – jen půl metru od stezky se vyhříval jedovatý had. Průvodci ho opatrně zahnali a my mohli pokračovat.
Údolím jsme procházeli hustou vegetací, která sahala až po prsa. Průvodce nám ukazoval jedovaté rostliny, kterým jsme se měli raději vyhnout. Na konci údolí se před námi objevila první jeskyně – Hung Ton. Vchod byl impozantní: asi 6 metrů vysoký a 10 metrů široký. Tady jsme si dali vydatný oběd – mnohem lepší než ten na lodi v Halong Bay!
Po obědě jsme si nasadili helmy a čelovky a vydali se do nitra jeskyně. Sestup po kluzkém žebříku byl výzvou, ale s pomocí lana jsme to zvládli. Uvnitř nás čekaly obrovské sály plné stalaktitů, stalagmitů, netopýrů a pavouků. Nakonec jsme dorazili k podzemní řece, oblékli vesty a skočili do vody. Po 15 minutách plavání jsme spatřili světlo – výstup z jeskyně vedl přes malý vodopád do jezírka uprostřed džungle v údolí To Mo. Skoro jako z filmu!
Po krátkém koupání jsme se nechali unášet proudem řeky až k další jeskyni – Kim Cave. Tam jsme si zahráli hru: plavat ven potmě. Ztratil jsem se, musel rozsvítit čelovku a zorientovat se. Nakonec jsem se připojil ke skupině a doplaval správným směrem.
Do tábora jsme dorazili za tmy. Spací pytle už visely na stromech, večeře byla připravená – rýže, maso s cibulí a ananasem, tofu, vajíčková polévka. K tomu jsme popíjeli rýžovou pálenku. Večer jsme hráli karty s průvodcem – kdo prohrál, dostal čáru popelem na obličej. Usnul jsem kolem půl desáté za zvuků džungle a blízkého vodopádu.
Ráno mě probudil déšť a šel jsem otestovat kadibudku za táborem. Po vydatné snídani jsme vyrazili do Ken Cave, kde nás ohromil 20metrový stalagnát. Po návratu jsme se vydali na náročný pochod džunglí zpět na základnu Oxalis. Ox měla teplotu a bolavé koleno, ale po třech hodinách jsme dorazili. Sprcha a oběd byly zaslouženou odměnou.
Potom nás už čekala pouze cesta do Dong Hoi, kde nám druhý den letělo letadlo do Saigonu.
